...před příjezdem odborné pomoci???
První pomoc, přístup a opatření před příjezdem odborné pomoci
1. Odstranění vyvolávající příčiny a rychlé orientační zhodnocení hloubky bezvědomí
To znamená např. přerušení elektrického obvodu /vypnutí spínačů,vypínačů,vytažení přístrojů ze zásuvky,vypnutí jističů, pojistek…./,vynesení ze zamořeného prostoru /požár, kouř, chemikálie…/přenesení do stínu,vytažení z vody atd ,vše provádíme tak ,aby nedošlo k ohrožení života či zdraví zachránce.Vyproštění zejména při autonehodách musí být enormě opatrné a nenásilné,neboť se může jednat o současné poranění mozku a pateře /míchy/, které může nešetrné a neinformované vyprošťování velmi podstatně zhoršit. Stejně tak může být poranění hlavy kombinováno s poraněním hrudníku, břicha a končetin, s krvácením…K těmto opatřením můžeme přiřadit i uložení nemocného do bezpečí při křečích tak, aby nemohlo dojít k poranění o okolní předměty.
2. Zavolání odborné pomoci
Je velice důležitým opatřením, zejména v případě většího počtu zachránců kdy nezdrží vůbec. Je-li zachránce sám, zdržení je oproti výhodě včasné odborné pomoci zanedbatelné.
Zdravotnická záchranná služba - tel.č. l55 (při telefonování z mobilního telefonu se lze zatím dovolat dispečinku zdravotní záchranné služby v nejbližším větším centru, který musí výzvu předat dál - proto je nutno podat co nejpřesnější informace o stavu nemocného, místě nehody či nálezu nemocného - město, ulice...).
3. Zachování průchodnosti dýchacích cest
Spočívá v:
- odstranění cizích těles, vody, zvratků zejména z oblasti horních dýchacích cest,
- trojitý manévr - záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti, pootevření úst …viz kap. Kardiopulmonální resuscitace,
- uložení do stabilizované polohy - pouze v případě, že nemocný sám dostatečně dýchá a je schopen bez pomoci udržet průchodné dýchací cesty. Pokud například pokračuje zvracení udržujeme nadále pacienta ve stabilizované poloze a např. přidržováním hlavy, odstraňováním obsahu z dutiny ústní spolu s odstraňováním překážek v odtoku umožňujeme udržení průchodných dýchacích cest (viz kapitola kardiopulmonální resuscitace).
Rozhodně se nesnažíme o žádné nedoporučované manévry jako například vytahování jazyka z úst, předklánění hlavy a podobně, neboť všechny tyto manévry nejen zhoršují průchodnost dýchacích cest, ale mohou vést k poranění jazyka, krvácení do dutiny ústní ... (např. při křečích).
4. Zajištění dostatečného dýchání
Jestliže pacient po uvolnění nebo zprůchodnění dýchacích cest nedýchá (viz odstavec shora), zahajujeme kříšení dýchání dýcháním z úst do úst (viz kapitola kardiopulmonální resuscitace).
5. Zajištění oběhu
Není-li nehmatný puls na velkých cévách - zahájíme nepřímou masáž srdeční (viz kapitola kardiopulmonální resuscitace).
Součástí zajištění oběhu jsou i následující opatření
- stavění krvácení (viz podrobně v kapitole krvácení)
- protišoková poloha - zvednutí dolních končetin alespoň o 45 stupňů.
- podání tekutin jen v případech, kdy je s pacientem alespoň částečný kontakt a víme, že např. několik hodin či dnů nepil (staří, opuštění lidé). Nicméně platí absolutní zákaz podání tekutin k napití v případech, kdy nelze vyloučit po převozu postižené osoby do zdravotnického zařízení nutnost naléhavého operačního výkonu.
6. Zjištění a ověření příčin nebo okolností vedoucích k bezvědomí, nejsou-li tyto zjevné
Patří sem zjištění dalších informací od kompetentních rodinných příslušníků, přátel týkajících se průvodních onemocnění srdce, údaje o vysokém krevním tlaku, prodělaných cévních mozkových příhodách, operacích, cukrovce, s bližšími informacemi o její léčbě (podávání insulinu ), lécích, které nemocný užívá, alergiích.
Zvláště pak věnujeme pozornost přítomnosti
- vpichů od injekčních jehel na pažích, v meziprstí...,
- zápach dechu - alkohol, aceton (cukrovka), toluen,
- ohledání místa nálezu osoby - ampule, stříkačky, lahvičky či blistry od léků, dopis na rozloučenou...
Všechna tato opatření je nutno zahájit včas a bez zbytečného váhání, neboť jak bylo řečeno již v definici, bezvědomí může a většinou signalizuje velmi závažný stav nemocného .To se týká nejen akutních stavů ve smyslu úrazu ,ale i zhoršení již existujícího onemocnění. Včasné a rozhodné poskytnutí laické první pomoci je mnohdy prvním a často rozhodujícím krokem k záchraně zdraví i života. Včasné přivolání odborné pomoci pak samozřejmě umožňuje poskytnutí nejvyšší odborné péče v nejkratším čase a podstatně zvětšuje šance nemocného na přežití a úplnou úzdravu.